Olympic - Maratón (1977)

K úsměvu svoje ústa přinutíš A ještě dlouho v zádech zní z bran volání Sálavý vzduch je přímo k zalknutí A přitom vůbec žádný stín tě nechrání Brzy svým tepem náskok získáváš Za každý metr platíš stále dráž Moc dráž Závaží vteřin tě už ohýbá A přesto výhni dráhy sám ted° běžíš dál Kde mají tvoje nohy sílu brát Už vidět bílý nápis cíl sis párkrát přál Cestu svou zrakem dávno nevnímáš Jako stroj pádíš vpřed, co z toho máš Kdy vzdáš Závěr jsou chvíle plné bolestí A její náruč stále víc tě spoutává Závod prý často končí neštěstím Už jenom kousek víry dál ti zůstává Jako v snách běžíš metry poslední Z bariér vstříc ti silný jásot zní Ať zní